Všichni se rodíme s citem pro barvy! Nejen že vidíme barevně, ale dokonce slyšíme barevně, čicháme barevně, chutnáme barevně. Jenže postupem času, většinou mezi 3-5 lety života, náš mozek tyto dráhy odstříhává.
Přesto jsou lidé, kterým tato citlivost vydrží. Potom borůvky stále chutnají fialově, ale také všechny dvojky jsou žluté a šestky červené. Noty G♪ znějí oranžově a noty C♪ modře. Hlasy či doteky některých lidí jsou červené a jiných zase hnědé. Pamatujete si, jak barevně jste vnímali svět ve třech letech?
Jako rozumní dospělí lidé se zabýváme praktickými věcmi a všechno umíme pojmout racionálně. Zkuste ale racionálně vysvětlit slepcům, co je to barva. Možná by nás naopak mnozí slepci překvapili tím, jak dovedou barvy cítit a popsat. Je to snadné 🙂 Protože fyzika dovede barvu změřit. Barva je elektromagnetické záření, fyzikální jev, k jehož popisu postačí slova jako frekvence a vlnová délka.
Barvy zásadně ovlivňují náš život, stav naší mysli, soustředění, emoce, rozhodování při nákupech, výběr partnera. Každá barva působí jinak na psychiku i estetiku. Barva oblečení, vymalování pokoje, umělecká tvorba, identifikace přátel a mazlíčků. Sportovní dresy, vojenské uniformy, včelí úly.
Víte o tom, že záříte?
Je známý fakt, že barva potřebuje světlo, jinak neexistuje. Barva je vlastnost světla. To znamená, že jestliže má něco nějakou barvu, vychází z toho světlo. Případně to alespoň světlo odráží. Když vidím barvu, vidím světlo.
O podstatě světla víme velmi málo. Bez něj přitom žádnou barvu nespatříme. V šeru, ve tmě je svět šedý. Černá je absence světla, prázdnota, temno. Bez světla by nevznikla žádná fotografie a jen obtížně si lze bez světla představit existenci života.
Co je to světlo?
Nevíme, co je světlo. Známe jen některé jeho podivuhodné vlastnosti, a o nich se nezřídka
i věda stydí mluvit. Protože jsou často neměřitelné, překračují meze uchopitelné reality a běžného vnímání.
Jednu vlastnost objevil před 300 lety britský fyzik Isaac Newton: Bílé světlo se při lomu rozkládá na barevné složky. Všechny barvy jsou tedy ukryty v obyčejném bílém světle. Malou část všech barev jsme schopni vidět, větší část tvoří neviditelné spektrum. Jsou i barvy, které nevidíme!
Světlo má svůj příběh a ten vyprávějí v každé zemi jinými slovy. V našich krajích ten příběh začíná takto: „Hned první den stvořil Bůh světlo.“ Protože když na něco není vidět, nestojí to za řeč. Díky světlu (díky Bohu!) je náš život tak barevný. A Boha, který je skrytý v bílém světle, vídáme v různých barvách. Protože on sám to tak chce.
Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, bude mít život barevný.
(Kristus; Bible, Janovo evangelium 8:12)
Dívejte se na svět barevně
První přikázání zní: „Já jsem tvůj Bůh“ – v překladu: „Já jsem tvé světlo. Dívej se na svět barevně.“
Představte si, že se každé slovo obarví hned, jak je vysloveno. Jaké barvy byste viděli? Jak potom souvisí barvy s významem slova? A jak vyjadřují váš osobní pohled na svět? Představte si, jaké by bylo spatřit krásu barev, které jsou nyní okem neviditelné.
Ať žije barevný Bůh!